Být někým jiným.

 

     Autorka: Seka

     Poznámka autorky: Je to zatím první díl, ale pokud se vám to bude líbit, budu ráda pokračovat.


     Něco tady nehrálo.
     Byl den jako každý jiný, ale poslední dobou se mi zdál Edward nějaký starostlivější. Pořád se díval kolem sebe, soustředil se na něco a myslím, že už je to pěkných pár dnů, co se ode mě vzdálil sotva na metr. Tedy kromě toho, když byl na lovu, ale to mě pro změnu hlídala Alice. Teď jsem zrovna seděla vedle Edwarda v jeho autíčku, jeli jsme k nám domů, a tam jsme se měli učit. To, že se Edward tvářil tak bezstarostně, mě začínalo štvát. Ach, jaký herec.
      ,,Proč mi prostě nemůžeš říci, co se tu sakra děje?“
      ,,Co by se mělo dít, Bello?“ Na jeho pokřiveném úsměvu bylo znát, že toto nacvičoval už dost dlouho.

     ,,Chci to vědět. Mám na to právo!.!“ Šíleně jsem se rozčílila. Edward povzdechl.

     ,,Tak ano, asi by si to měla vědět.“ Edward odbočil na vedlejší silnici.

     ,,Co to děláš?“
     ,,Jedu k nám domů. Bude tam na to klid.“
     ,,A co tvoje rodina?“ Ne že by mi vadili, ale klid by tam asi nebyl se čtyřmi upíry. (Rosalie a Emmett zase někam odjeli.) Zakroutil hlavou.
     ,,Jsou na lovu. Vrátí se odpoledne.“
     ,,A jak to, že nejsi s nimi?“ Bylo znát, že je pro něj těžké odpovídat na moje tak časté otázky.

     ,,Mám tě hlídat, Bello“ Utichla jsem, byla jsem ráda, že je ke mně upřímný.
     Do jeho pokoje jsme šli mlčky. Jakmile se zavřeli dveře jeho pokoje a my dosedli na jeho tak pohodlnou pohovku, vytvořila jsem tázavý pohled.
     ,,Jsi v ohrožení, Bello. Došla jim trpělivost. Chtějí tě přeměnit sami.“
     ,,Ty víš, co chci. Tak, co ti v tom brání?“ Na jeho obličeji se vytvořil hodně

rozzlobený výraz.
     ,,Já tě prostě nenechám zemřít. Nemůžu tě dát peklu, můj bílý anděly.“ To bílý anděly, bylo skoro neslyšitelné. Pak mě nádherně políbil.
     „Chci domů.“ Edward otevřel beze slova dveře. Vypadal smutně. Jak jsme procházeli domem, měla jsem zlé tušení. Venku se lehce rozpršelo, ale to tu bylo obvyklé.
     Krev se mi zastavila a rozhodně jsem ani nedýchala. Jakmile jsme vylezli ven, byli před námi tři postavy. Nepochybně Volturi.