Edwardova dcera- 7.část

 

Zrudla jsem. Nevěděla jsem co dělat. Stála jsem na místě jako přimrzlá.

„Ahoj“ pozdravil ten chlapec „vypadáš jako někdo,kdo potřebuju pomoc. Krásné dámy v tísni. To je moje parketa.“ Hlasitě se zasmál. Ten smích zněl jako rajská hudba. Byl od srdce. Takový jsem snad v životě neslyšela. Od malička žiju jen ve světě lží a strachu, pokrytců a zbabělců. Tohle bylo jiné.

„Ahoj. No, máš pravdu. Jsem tu nová a chtěla bych se zapsat. Můžeš mi pomoct?“ nasadila jsem koketní výraz a široce jsem se usmála.

„ Samozřejmě. Jmenuji se Billy Black. Těší mě“ opět se usmál. Měla jsem i pocit,že se uklonil.Ale pak mi hlavou proletěla myšlenka. Říkal Black??To není možné. To musí být nějaká náhoda. Chvíli jsem jen tupě zírala do těch jeho překrásných očí a pak jsem se zmohla na odpověď.

Oh, promiň. Ani jsem se nepředstavila. Jsem Hope Cullenová. Potěšení je na mé straně.“ Překvapení v jeho očích,když jsem vyslovila své jméno bylo stejné jako mé.

„Tak pojď Hope,doprovodím tě a pak musím rychle na hodinu.Jinak mě už paní Johnsonová zabije. Neustále chodím na její hodiny pozdě. Ale mě vážně fyzika nebaví.“ Zase se od srdce zasmál a já jsem se k němu přidala. Bylo to tak přirozené. Během našeho rozhovoru jsme došli k recepci.

„Tak jsme tady. Doufám,že budeme mít nějaké společné hodiny. O tak milou společnost se nenechám bez boje připravit.“ Usmál se a než jsem něco stihla povědět,byl pryč.

Všechna ta dobrá nálada mě opouštěla spolu s ním. Tak Billy. Přece to tady nebude tak zlé. Zasmála jsem se sama pro sebe. Udělala jsem krok dopředu k té mladé recepční. Byla jsem překvapená,že takto mladá žena chce pracovat mezi pubertálními teenagery.Ale v takhle malém městě zřejmě chybí práce.

„ Dobrý den“ mile jsem jí pozdravila a tréma mi sevřela žaludek „ Jmenuji se Hope Cullen a moc ráda bych se zapsala na vaší školu. Bylo by to možné?“ když jsem se představovala,tak jsem zdůraznila mé jméno. Každý znal Cullenovi. Hlavně nejchytřejšího z nich. Edwarda. Mého otce. Byla jsem ráda,že si to konečně mohu připustit,aniž by mě tato představa zžírala uvnitř.

„ Samozřejmě slečno. Jen mi vyplňte tento formulář a hned zítra můžete nastoupit. Jen bych od vás potřebovala souhlas rodičů a vysvědčení z předchozí školy“ nebylo těžké si představit,o čem přemýšlela. Chtěla mě mít rychle z krku,protože se pořád koukala na hodinky.

„ Děkuji Vám. Jste moc laskavá.:“ zdvořile jsem jí poděkovala a šla se posadit na  sedačku ke stolu a začala vyplňovat formuláře.

Netrvalo mi to dlouho. A jelikož mi Alice předtím řekla,ať si s sebou vezmu vysvědčení a Bella mi podepsala souhlas,mohla jsem nastoupit již dnes.

S tím evidentně ta recepční nepočítala. Zvedla jsem se jedním ladným pohybem a namířila si to zpět k ní.

„Tady to je. I potvrzení od rodičů a vysvědčení. Mohu nastoupit již dnes?“ chtěla jsem znovu vidět Billyho. A to co nejrychleji.

„No,obyčejně to takhle nefunguje,ale když už jste tu slečno Cullenová. Tady máte rozvrh vašich hodin a plány školy“ Zvedla jedno obočí a zašklebila se na mě. Já jsem se na ní usmála. Nikdy jsem nebyla nepříjemná na lidi,kteří byli na mě. Nikdy to nebylo snadné,ale zvládla jsem to. A teď to nehodlám porušit. Alespoň prozatím.

Vzala do ruky mikrofon a oznámila profesorům,že máme novou studentku. Zase jsem zrudla. Další pozornost. Tohle nebylo dobré.

Zhluboka jsem se nadechla,abych se uklidnila a vydala se na cestu po té malé škole. Byla rozdělena do několika malých budov. Podívala jsem se na rozvrh hodin a s překvapením zjistila,že první hodina je biologie. Měla jsem jí ze všech předmětů nejraději. Celou první hodinu jsem vyplňovala formuláře a část druhé jsem bloudila a hledala budovu biologie. Konečně jsem jí s plánkem našla a najednou jsem se zastavila. Projelo mnou mrazení. Ale tohle nebylo mrazení ze strachu. Bylo to něco jiného. Je tu upír a já to nejsem. Edwarda i Bellu bezpečně poznám. Ale co to k sakru je? Viktoria…Bella jen řekla,že ona zabila je. Ne že někdo zabil jí.Že by to byla ona? Ale to by se snad ani upírka jako ona netroufla zaútočit ve škole.

Najednou jsem pocítila úzkost a strach a popoběhla k budově biologie.

Cestu mi zastoupila vysoká ženská postava. Upíří postava….